Adventní a vánoční čas

Plamínek první svíčky na adventním věnci oznamuje začátek adventu, období příprav a těšení se na vánoce. Každou další adventní neděli zapalujeme na věnci o jednu svíčku navíc. Až se rozhoří všechny čtyři, Štědrý večer bude přede dveřmi.

Slovo advent pochází z latinského adventus - příchod. V křesťanské tradici je advent vnímán jako doba příprav na příchod Spasitele. Advent začíná vždy v neděli nejblíže svátku sv. Ondřeje, letos již 29. listopadu. Čtyřtýdenní adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru.

Adventní věnec

Jak již bylo řečeno, k adventu neodmyslitelně patří adventní věnec. Víte ale, kdy se tento zvyk začal dodržovat a jaká je jeho skutečná podstata?

Věnce ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, byly zřejmě používány už před příchodem křesťanství. Zelené rostliny a svíčky symbolizovaly život v protikladu k okolní studené zimě, kruhovitý tvar věnce symbolizoval věčnost. Tuto symboliku pak zřejmě převzalo někdy okolo šestnáctého století i křesťanství.

Podle jiných teorií byla ale tradice adventního věnce založena až v století devatenáctém v Hamburku německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem (1808-1881), který se mimo jiné zabýval městskou misií a založil školu pro chudé děti. Ty se ho v předvánoční době každodenně ptaly, kdy už budou Vánoce. V roce 1839 proto vyrobil předchůdce dnešních adventních věnců ze starého dřevěného kola, na které umístil devatenáct malých červených svíček a 4 bílé svíce. Každý den se zapalovala jedna svíčka, v neděli velká bílá, ve všední dny malá červená.

Co se barvy svíček na adventní věnce v dnešní době týče, používají se různé barvy. Křesťané ale dávají přednost třem fialovým a jedné růžové svíčce. Fialová je liturgická postní barva, růžová pak značí radost z příchodu Ježíše Krista. Tyto barvy mají i roucha oblékaná kněžími na mších během adventu. Světlo svíček je označováno jako Kristův plamen lásky, který má osvítit každého člověka.

Adventní kalendář

Hezký dárek, který nejednomu dítku zpříjemní čekání na Ježíška, představuje adventní kalendář. V době svého vzniku ale zdaleka nevypadal tak, jako vypadají ty dnešní. Předkem kalendářů se čtyřiadvaceti okénky, za kterými se skrývá čokoládička, byla papírová vystřihovánka, která spatřila světlo světa roku 1908. Podnikavý Mnichovan Gerhard Lang vytiskl na své náklady dvojlisty, na nichž bylo 24 okének s básničkami a na druhé straně stejný počet obrázků. Kalendář nazval V zemi Ježíškově. Ačkoliv v prvních letech s tímto novým obchodním artiklem nedosáhl větších úspěchů, dal základ tradici, která se drží dodnes.

Během druhé světové války se adventní kalendáře staly v Německu nástrojem vojenské propagandy. Namísto vánočních symbolů se na nich objevovali hrdinní vojáci, kteří byli nuceni trávit svátky na frontě. Výtěžek z jejich prodeje putoval na podporu vdov a sirotků po vojácích.

Svátky během adventu

S adventem jsou spojené i svátky světců, které (s výjimkou Mikuláše) v dnešní době poněkud opomíjíme. Pojďme si tedy připomenout, jak tuto předvánoční dobu trávili naši předci.

Svátek sv. Ondřeje (30. 11.) býval spojen s čarováním a předpovídáním budoucnosti. Noc o svátku sv. Ondřeje byla považována za nejmocnější v roce. Podle pohanského kultu tuto noc vystupují z hlubin země démoni, aby otevřeli brány krutým božstvům zimy.

Není tedy divu, že svatoondřejská noc patřila magii. Kdo se chtěl dozvědět něco ze své budoucnosti, zašel v tento den k bábě kořenářce, nebo k obecnímu pastýři, aby mu pověděli, co ho v dalším roce čeká. Věštilo se například odkrýváním čtyř převrácených hrnečků, pod které se dala hrst hlíny ze hřbitova, kousek čerstvě upečeného chleba, hřeben a prsten. Tazatel si vybral hrneček a čarovná věc pod ním mu prozradila, co pro něj bude nadcházející rok znamenat. Chléb značil majetek a bohatý život, prstýnek svatbu, hřeben nemoc a hřbitovní hlína neznamenala nic jiného než smrt.

Sv. Ondřej byl kromě zaříkávače zlých duchů považován též za patrona nevěst. Neprovdané dívky si tedy mohly přičarovat ženicha. Např. o půlnoci před svátkem sv. Ondřeje klepaly na kurník. Ozval-li se kohout, děvče do roka čekala svatba, slepice pak ohlašovala, že se dívka zatím neprovdá. K tomuto svátku patřily i další zvyky, jako třesení bezem, vyhlížení tváře milého ve vodní hladině atp. Postupem času se ale přesunuly na Štědrý den.

Na tradice spojené se svátkem sv. Barbory (4.12.), patronky horníků, kameníků a dělostřelců a mnoha dalších, se v průběhu posledních let téměř pozapomnělo. Jediné, co jistě udělá každá žena v den svátku sv. Barbory, je, že v zahradě ustřihne třešňovou větvičku. Ta, které do Štědrého dne vykvete, bude v nadcházejícím roce šťastná a bude žít v dostatku.

Není tomu ale tak dávno, co v předvečer 4. prosince chodily po vsi skupinky bíle oděných děvčat, jejichž tváře halily dlouhé vlasy, šátky či závoje. Některé Barborky byly hodné a laskavé a obdarovávaly poslušné děti, jiné strašily vydlabanými dýněmi s vyřezaným obličejem a svíčkou uvnitř.

Svatý Mikuláš (6.12.), je z adventních svátků nejznámější. Mikuláš, velký muž s dobrým srdcem žil ve čtvrtém století. Často navštěvoval a obdarovával chudé a hladové a pomáhal jim. Jeho štědré návštěvy si mikulášskou nadílkou připomínáme dodnes.

Já jsem svatý Mikuláš

neboj se, kdo posloucháš

hodné děti miluji

vzdorné metlou maluji.

Tradice svátku sv. Lucie (13.12), patronky slepců, nemocných dětí, přadlen, švadlen, tkalců a sklářů, je dnes již zcela zapomenuta. A přitom se jednalo o oblíbenější svátek, než je dnes svátek sv. Mikuláše. Zatímco v Itálii se pořádaly důstojné průvody se světly (jméno Lucie totiž znamená plná světla), u nás se na venkově v předvečer svátku začaly rojit podivné bíle oblečené bytosti, které dětem naháněly často strach. Kontrolovaly, zda se v chalupách nepřede len nebo nedere peří, což bylo tento den zakázáno. Některé dokonce zjišťovaly, jestli je dostatečně uklizeno. Na severu, kde je půl roku tma, se lidé na sv. Lucii těší. Jejím symbolem se tam stala koruna z hořících svící.

Svatá Lucie, světla upije

Advent

K.Toman

Z jehličí věnec zavoněl

světlo svíčky rozjasnilo noc

nastalo radostné čekání

kolik zbývá dní do vánoc?

Dříve býval advent časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného jídla a pití věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. Dnešní podoba adventu už je jiná. To, jak prožijeme advent my, záleží jen na nás. Můžeme podlehnout předvánočnímu shonu a nervozitě a advent strávit nakupováním a uklízením. Anebo si můžeme advent příjemně užít. Zvláště pak advent s dětmi by měl být plný pohody, radosti, tajemného očekávání a poklidných příprav.

Máme zde pro vás několik praktických tipů na jednoduché vyrábění s dětmi. Zvládnou to i ti nejmladší školkáčci. Vyrobíme si spolu zápich pro jednoduché vánoční aranžmá, ozdobičky na stromeček nebo na větev a motané svíčky ze včelího vosku. Ukážeme i tip na netradiční adventní kalendář, který navodí vánoční atmosféru doma i ve školce. Na závěr máme pro vás několik tipů na kreativní a rozvíjející hračky pro vaší školku. Pojďme tedy na to!

Vánoční zápich, ozdobička

Tady využijeme některý z obrázků vyrobených pomocí enkaustiky, návod v minulém čísle.

Potřebujeme:

• Špejle

• enkaustický obrázek z minula nebo jiný ozdobný tvrdý papír

• oboustrannou pěnovou lepicí pásku (běžně k dostání v papírnictví)

• nůžky

• šablonu (vystřiženou z kartonu nebo tvrdého papíru, ke stažení na našich stránkách Duhovymotyl.cz nebo si vyrobíte vlastní)

Postup:

Vystřihneme 2 stejné tvary na jeden zápich Menším dětem pomůžeme s obkreslováním tvaru eventuálně i se stříháním. Na jeden vystřižený tvar přilepíme malý čtvereček pěnové lepenky, na něj pak špejli a nakonec druhý vystřižený tvar.

Obměna:

1. Místo špejle vlepíme mezi vystřižené tvary bavlnku nebo tenký ozdobný provázek či stužku a máme hotovou ozdobičku.

2. Místo papíru použijeme barevný včelí vosk a malá vykrajovátka na cukroví. Z vosku vykrojíme tvar, přitlačíme na špejli a máme hotový zápich nebo ozdobičku.

Vánoční přání

Opět zde využijeme pěkné enkaustické obrázky z minula, vlepíme do papírové pasparty a máme přání pro rodiče hotovo. Můžeme i připsat přání nebo jen klasické PF, to už záleží na vás.

Vánoční hvězda do okna

Na předvánoční výzdobu  se určitě bude hodit chvojí, vánoční ozdoby a dekorace. Letos můžete vyzkoušet také hvězdy z voskovaného papíru. Hotové hvězdy se pak nalepí do okna a při slunečném počasí vytváří milou atmosféru uvnitř. Zde najdete jednoduchý návod, složitější verze je popsaná v knížce návodů Skládáme papírové hvězdy do okna nebo na internetu.

Potřebujeme:

• čtverce voskovaného papíru různých barev

• lepidlo Kores

• nůžky

Netradiční adventní kalendář

A nyní slíbený tip na netradiční adventní kalendář, do kterého si můžeme buď koupit tenké svíčky nebo vyrobit vlastní svíčky ze včelího vosku. Každý adventní den (letos již od 29.11.) pak přidáme jednu svíčku do kalendáře, děti pak vidí, jak se vánoce přibližují. Nebo můžeme umístit všechny svíčky najednou a postupně každý den vymezit chvilku v dopoledním programu a zapálit každý den jednu svíčku. Určitě to budou chvilky, na které bude většina dětí ještě dlouho se zatajeným dechem vzpomínat!

Pěkné vánoční svátky!